Jsem zděšen! Kde berete proboha údaje o předčasném umírání vytrvalců? Z jedné nejmenované studie malého institutu? Jak můžete psát že se vytrvalcům "smrskávají plíce a srdce", když je naprosto přesně doloženo, že maratonští běžci mívají aerobní kapacitu kolem 6 litrů (oproti 4 litrům v běžné populaci) a srdce až dvojnásobně velké (viz Lance Armstrong)??
Jedno úmrtí na infarkt v 52 letech považujete za vypovídající a směrodatné? Víte kolika lidem běh zachránil život a prodloužil jej?? Viděli jste někdy při závodě typu Praha-Běchovice desítky 70ti a 80ti letých staříků, kteří zápasí s tratí, svými soupeři a svým věkem a vypadají o 20 let mladší??
Běhám vytrvalostně včetně marathonů a ultramarathonů už skoro 15 let, ale takovou snůšku žvástů (s prominutím) jsem ještě neslyšel...
Ondřej
Výber z blogov
Eurozóna – menšia a menej demokratická
Každým dňom Európska únia nalieha čoraz nástojčivejšie na grécku vládu a parlament, aby prijali ešte drastickejšie úsporné ...
[Joachim Becker]
YANIS VAROUFAKIS: Spravodajstvo o kríze eurozóny – Lekcie z gréckeho frontu
Krach z 1929 a následná Veľká hospodárska kríza nás mali naučiť dôležitú vec: že kaskádovitý pád ako súkromných, tak verejných ...
[Kriteko]
Diskusia k článku:
Jogging, kardio a aerobik sú out
-
-
Tu to bol asi krok vedla. Ale nie velmi, ibaze v skladacke sa zamenila polovica skutocnosti za inu.
Za nahlymi umrtiami moze byt skor glutaman sodny, ktory v kombinacii so zvysenou namahou a tym ze sme plni receptorov vydrazdi nervovu sustavu nad hranice moznosti a cloveku sa zastavi srdce.
Je mnoho pripadov, kedy dobry sportovec ide po zapase do McDonaldu, na suši, ci niekde inde, kde je plno glutamatu, ten ho vydrazdi nad hranicu znesitelnosti, srdce dostane impulz a je po nom.
Je to spojenie namahy a drazdenia. Ale presny mechanizmus musim pozriet. Aku rolu tam hraju ta namaha.-
behanie a sport mozu mat nejake tie rizika, ako vsetko. samozrejme, netreba spominat, ze ked spadne na chodniku na zem 110 kilogramovy , stredne vysoky muz, prakticky okamzite ma nieco zlomene alebo vazne narazene.. pokial nie je trenovany kulturista.
keby platilo vsetko, co Ste napisali, aj tak je to "na figu", lebo stale budu stovky ludi, ktorych pohyb bavi, budu behat a namahat sa ako aj malo jest. preco? proste budu chciet vyzerat lepsie ako ti druhi.
netreba spominat, ze sportovo zalozeni ludia maju podstatne rychlejsie reflexy... -
Dobrý deň,
To s tým glutamánom otvára nové obzory... Poteší ma, keď o tom vyzistíte viac a dáte mí vedieť. Dovtedy mám za to, že to nie je potvrdené a pokračujem vo svojej terajšej teórii.-
Nuz, siahol som do svojho "bordelu", listujem, listujem a neviem identifikovat, kde su tie info, z ktorych som cerpal. Ale vsak sa k tomu dopatram, ibaze takto vcasne rano uz idem trochu pospat.
Ked sa pozriete na internet, tak je tam sama oslava glutamatu a len drobne zmienky o jeho toxicite. Preto si budete musiet asi urobit nazor sam, pretoze zatial je nebezpecnost glutamatu na tom podobne ako to lietadlo tazsie od vzduchu a teda nevzlietne... pripadne je tak slavny ako vsadepritomny jed aspartam. Ale uz sa daju nastastie kupit prisady aj bez glutamatu.
Kazdopadne, glutamat (pozname kyselinu glutamatovu a sol -glutamat sodny) je neurotransmiter zasahujuci do obrovskeho mnozstva procesov. Argument ze je v tele potrebny, neobstoji, pretoze jeho mnozstvo v tele balansuje na urovni, kedy je uz toxicky. Takisto glutamat pozname v L a D forme a ta L forma z prirody je pravotociva, zakial co umela L forma by mala byt lavotociva. Cize glutamat v potravinach by nelma byt identicky s telesnym. Dalej glutamat pri 200 stupnoch dimeruje, cize molekuly sa spajaju do dvoch a poskodzuju DNA.
Ja som "objavil" glutamat pri patrani po vysokom tlaku a v tomto pripade je to velmi tazky agens.
Pripajam nieco o glutamatovej toxicite a extremnom vahe jeho mnozstva, ktore sa zvecsa ignoruje. A nizsie je trochu osvety o tom ako glutamat posobi v mozgu. Dolezite je vsak podotknut, ze glutamat posobi v kombinacii dalsich faktorov. Napr. nizsie sa spomina hypoglykemia. Kazdopadne je kazdy organizmus jedinecny a nemusi kazdeho zabit cinska kuchyna. Ale ako som spominal, identifikovalo sa, ze napr. futbalista po zapase, mierne dehydrovany a hypoglikemicky, si schuti zajedol v cinskej restauracii a medzi dvermi bolo po nom. Zastava srdca. Lenze z toho, ze prisun glutamatu v spojitosti s dalsimi agnesmi sposobili predrazdenie srdcoveho svalu a ten v krci vypovedal sluzbu.
Excitotoxicita
Pokud trvá zvýšení koncentrace glutamátu na synapsích po delší dobu, je jeho působení neurotoxické. V současné době se pro tento proces používá název excitotoxicita. Olney na začátku 70. let minulého století pozoroval, že glutamát sodný podávaný v potravě mladým myším a opicím vyvolává destrukci neuronů v sítnici, v některých jádrech hypotalamu i v jiných strukturách mozku (3, 16). Názvem excitotoxicita chtěl vyjádřit důsledky patologické excitace, která vede ke smrti neuronů.
Vysoký neurotoxický potenciál glutamátu je spojován s nadměrnou a nekontrolovanou stimulací ionotropních NMDA receptorů. Zvýšení vstupu vápníku do buněk je považováno za jednu ze základních příčin smrti neuronů. Významnou roli v regulaci aktivace NMDA receptorů má hořčík, jehož vazebná místa se nacházejí uvnitř iontového kanálu a ionty hořčíku účinně blokují tok iontů prostřednictvím NMDA otevíraného kanálu i v přítomnosti glutamátu. V nepřítomnosti Mg2+ se zvyšuje excitoxicita glutamátu 2-5krát. To znamená, že při nedostatku Mg2+ působí již 10 μM glutamát neurotoxicky. Také při narušení buněčného metabolizmu a snížení produkce energie za patologických stavů, jako jsou např. hypoglykémie, hypoxie a ischémie, dochází k inaktivaci fyziologické blokády NMDA kanálů a nastává potenciace působení glutamátu. Zvýšení vtoku Ca2+ do neuronů a zvýšení jeho intracelulární hladiny aktivuje mnoho intracelulárních enzymů jako jsou proteázy, fosfolipázy a nukleázy. Intracelulární Ca2+ rovněž stimuluje NO syntázu. Při metabolismu glutamátu vznikají reaktivní kyslíkové radikály a peroxynitrity, které působí poškození a smrt buněk. Volné kyslíkové radikály a produkty peroxidace lipidů poškozují dendrity a synaptická spojení. Neurony odumírají jak na základě apoptózy, tak nekrózy (4, 16). Produkt peroxidace lipidů – 4-hydroxynonenal narušuje činnost transportních proteinů.
Mechanismy působení glutamátu v mozku
Glutamát funguje jako hlavní excitační neurotransmiter na více než polovině všech synapsí v mozku. Jeho zpráva je v nervových i gliových buňkách překládána různými způsoby podle toho, kterým z mnoha typů glutamátových receptorů (GluR) v plazmatické membráně je přijata. Aktivace ionotropních GluR vede k otevírání iontových kanálů a průniku sodíku nebo vápníku do buněk. Metabotropní GluR jsou spřažené s heterotrimerními G proteiny a jako všechny receptory tohoto typu mají 7 transmembránových domén (13). Liší se svojí lokalizací v různých částech CNS i svými účinky. Pokud jsou lokalizované presynapticky, pak inhibují uvolňování glutamátu ze synaptických váčků. Pokud se nacházejí v postsynaptické membráně, působí excitačně. Neurony zpravidla obsahují na synaptických membránách více typů GluR, které se liší uspořádáním různých subjednotek. Lze si proto snadno představit, že glutamát vyvolává a ovlivňuje mnoho fyziologických procesů v CNS. Vedle zprostředkování rychlého synaptického přenosu je to synaptická plasticita, procesy učení a paměti, přenos bolestivých podnětů, motorická koordinace, aj (12). V současné době je proto věnována veliká pozornost biomedicínského výzkumu hledání farmakologicky aktivních agonistů i antagonistů GluR s nadějí, že bude odhalen jejich terapeutický potenciál pro velmi rozsáhlou skupinu onemocnění CNS i metabolických a endokrinních poruch.
Vysoký gradient glutamátu (1000:1) je v mozku udržován vysokoafinitním transportním systémem, tvořeným pěti transportními proteiny. Transportéry v neuronech váží glutamát a přenášejí ho do presynaptických zakončení. Významné jsou transportní proteiny pro glutamát a aspartát v gliových buňkách (GLAST a GLT-1), které přenášejí glutamát a aspartát ze synaptické štěrbiny do astrocytů. Glutamát jako neurotransmiter zůstává v extracelulárním prostoru ve velmi nízké koncentraci – 8-12 μM.
Procesy vyvolané aktivací GluR tak vytvářejí velmi složitou síť, jejíž regulační principy jsou odhalovány postupně, avšak množství různých vazebných míst na GluR, jejich heterogenita, vzájemné ovlivňování, interakce iontů i druhých poslů činí studium těchto dějů velmi komplikovaným.
-
-
-
Dobrý deň, Ondrej.
Vaša reakcia na môj článok ma potešila. Odpoviem po častiach.
Najprv dovoľte odpoveď na otázku "Kde berete proboha údaje o předčasném umírání vytrvalců?"
Údaje beriem z verejne dostupných databáz. Zopár príkladov --uvádzam len USA a Britániu, kde sú maratóny najpopulárnejšie.
Rok 2009
Pri vlaňajšom maratóne v Detroide prišli o život traja bežci v priebehu troch minút. O 9:02 skolaboval medzi jedenástou a dvanástou míľou 36-ročný Daniel Langdon. O 9:17 skolaboval približne na tom istom mieste 65-ročný Rick Brown. O minútu neskôr, hneď po tom, čo dokončil trinásť míľový polmaratón, zomrel 26-ročný Jon Fenlon.
Rok 2008
V roku 2008 skolabovala a zomrela Erin Lahr, mladá žena, len tri míle pred cieľom dallaského White Rock maratónu. A počas New York City maratónu dvaja muži zomreli hneď počas maratónu a tretí týždeň potom. Ďalší smrteľný prípad v tom istom roku bol zaznamenaný počas Little Rock maratónu.
Rok 2007
V roku 2007 zomreli dvaja maratónci – jeden v Chicagu a jeden v New Yorku. Tretí bežec zomrel počas Londýnskeho maratónu.
Rok 2006
V roku 2006 zomrelo v USA pri vytrvalostnom behu šesť bežcov. V marci zomreli počas maratónu v Los Angeles na infarkt dvaja policajti, jeden 53-ročný a druhý 60-ročný. Traja bežci-štyriadsiatnici mali smrteľné infarkty počas maratónov v Chicagu, San Franciscu a v Minneapolise. A dvadsiateho deviateho októbra skolaboval a zomrel 56-ročný muž počas na sedemnástej míli počas maratónu Marine Corps.
Staršie údaje nemám, ale ak nástojíte, môžem vyhľadať a poskytnúť. -
Dobrý deň Ondrej,
Teraz si dovolím reagovať na Vašu otázku, že "Jak můžete psát že se vytrvalcům smrskávají plíce a srdce, když je naprosto přesně doloženo, že maratonští běžci mívají aerobní kapacitu kolem 6 litrů (oproti 4 litrům v běžné populaci)".
Kapacita pľúc je daná piatimi faktormi -- pohlavím, telesnou výškou, fajčiar/nefajčiar, športovec/nešportovec a nadmorskou výškou, v ktorej sa majiteľ pľúc narodil a v ktorej žije. Z týchto piatich faktorov len tretí a štvrtý sú ovplyvniteľné životným štýlom. Zvyšné tri sú dané a nemenné, a to bez ohľadu na to, či je niekto maratónsky bežec alebo nie. Ak je niekto žena, má nízku telesnú výšku, žije v prímorskej krajine a behá maratóny ostošesť, bude mať určite oveľa menšiu kapacitu pľúc, ako rovnako vášnivý maratónec, ktorý je vysoký muž a žije v Andách, Denvere, Colorade či v Himalájach.
Vaše tvrdenie, že "maratonští běžci mívají aerobní kapacitu kolem 6 litrů (oproti 4 litrům v běžné populaci)" ma zaujalo.
Čo konkrétne myslíte pojmom "aeróbna kapacita"? Wikipedia totiž tvrdí, že, citujem, "priemerné ľudské pľúca dokážu pojať zhruba 6 litrov vzduchu, ale iba malá časť tejto kapacity sa využiva počas normálneho dýchania"?-
Keby ste boli niekdey robili nejaky sport a navstevovali pravidelne sportoveho lekara, ktory by vam robil merania vitalnej kapacity pluc a oboznamil vas aj s jej statistikou, tak by ste vedeli, ze prave vytrvalostni sportovci ju maju podstatne vyssiu (relativne k ich vahe) ako nesportovci, ale aj ako napriklad sprinteri a vzpieraci. Je to povedal by som v sportovych kruhoch uz desiatky rokov common knowledge.
Skuste si nieco vygooglovat. Len tak narychlo namatkovo:
http://en.wikipedia.org/wiki/Lung_volumes
http://jap.physiology.org/cgi/content/abstract/14/4/507
http://answers.yahoo.com/question/index?qid=20090929201431AAuh9Ik-
Re: Re: Re: Co to je za nesmysly??
Autor: Ľuboš Dojčan
17.02.2010, 09:17 Link | Reaguj | skryť/zobraziť
Prepáčte, s anonymnými prispievateľmi nediskutujem.
-
:-) Nemusite, ale klamete, lebo vyssie diskutujete.
-
-
-
-
Ondrej,
Veľmi ma zaujala vaša poznámka, že "maratonští běžci mívají ... srdce až dvojnásobně velké (viz Lance Armstrong)??"
Kde by som o tom našiel viac informácií? Hlavne by ma zaujímalo, aké veľké má, alebo má mať, srdce priemerný človek a aké veĺké ho má v porovnaní s ním Lance Armstrong? A v čom sa meria veľkosť srdca, v kilogramoch hmotnosti, v kapacite prepumpovanej krvi alebo v objeme, teda cm2?
Tiež by som uvítal viac príkladov. Ak platí, že "maratonští běžci mívají ... srdce až dvojnásobně velké", tak ktorí iní maratónski bežci ho majú dvojnásobne veľké? -
Ondrej,
Pýtate sa ma, či viem, "...kolika lidem běh zachránil život a prodloužil jej??"
Moja odpoveď je, že neviem. Rád sa to od vás dozviem. Prosím, dajte mi vedieť. -
Ondrej,
Pýtate sa ma: "Viděli jste někdy při závodě typu Praha-Běchovice desítky 70ti a 80ti letých staříků, kteří zápasí s tratí, svými soupeři a svým věkem a vypadají o 20 let mladší??"
Moja odpoveď je -- nie, nevidel som.
A že prečo som nevidel?
Lebo, po prvé, závody a preteky nemám rád... Nevidím zmysel v tom, aby ľudia jeden s druhým stále v niečom súťažili. Skôr sa mi pozdáva myšlienka, že by ľudia vo všetkom spolupracovali.
Po druhé, nie celkom sa viem stotožniť s predstavou, že sedemdesiat a osemdesiat roční starci zápasia s traťou, so svojimi súpermi a so svojim vekom.... Podľa mňa ľudia v tomto veku už nemajú prečo a s čím zápasiť. Namiesto toho si majú užívať jeseň života, tešiť sa z vnúčat a pravnúčat a odovzdávať im svoje životné skúsenosti.
Tým nechcem povedať, že nemajú byť fyzicky aktívni. Len sa mi nepáči pomyslenie na to, že zápasia.
Ondrej, koľko máte rokov?-
Pravdepodobne pojde o vysluzilych sportovcov (profi, ci amaterskych), ktorych to este bavi. V case 1.csr a aj po 1948 bolo sportove nadsenie dost velke, najme v Cechach, takze ludi sa tam najde este dost. Moj stryko ma 84 rokov a kazdy vikend sa este toci okolo svojho celozivotneho sportu, aj ked uz nesportuje. Ale uraduje, organizuje, je s tymi ludmi, ktorych vychoval... proste droga.
Ale tiez bohuzial poznam smutny priklad vytrvalca. Na Slovensku sme mali jedneho pana, co este v sedemdesiatke vyhraval zavod za zavodom. Zname meno, znamy bezec vo svojich kruhoch, akurat, ze je to uz 25 rokov, tak si pametam, ze sa volal Frantisek. Ale otec, tiez sportovec, hned vedel o koho ide. Dedo chodil kruzit k nam na drahu. Mal o poznanie mladsiu manzelku, taku petdesiatnicku (v dobe okolo roku 1983), ta vzdy vrhala gulou. Teda skor hadzala, ako vrhala, mala take "všesokolske" pohyby, takze ta technika nebola urcite to, co sa ucilo v osemdesiatych rokoch. Ale ok, boli mili.
Nuz a po par rokoch, co som ich stratil z oci, som si precital, ze Frantisek uz nedobehol... chlap ktory mal nabehane 100x viac, nez sa mne podari za zivot.
-
-
Ondrej,
Napísali ste, že "Běhám vytrvalostně včetně marathonů a ultramarathonů už skoro 15 let, ale takovou snůšku žvástů (s prominutím) jsem ještě neslyšel..."
K tomu len toľko, že vám držím palce, aby ste úspešne zvládli ďalších 15 rokov vytrvalostného behu. Lebo, verte či neverte, ja vyznávam teóriu, že hociaký pohyb je lepší než žiadny pohyb. Keď vás baví vytrvalostný beh a maratón, tak behajte a nedajte si to vyziať!
-
-
Mohol by som poprosit link na tu studiu? Dakujem
-
Nech sa páči linka http://www.thefreelibrary.com/Effect+of+marathon+running+on+inflammatory+and+hemostatic+markers-a098542874
-
Fajn, pozrel som si to. Z linku mi nie je uplne jasne, kto vlastne ten vyskum publikoval a recenzoval, ale nevidim na nom nic nepravdepodobne, takze nema velky zmysel to rozoberat. S cim mam trochu problem je to, ze sa tam pise o behu na velmi velke vzdialenost - maratone. Co je dost extrem a robit na zaklade toho nejake zavery na beh vseobecne je nesvpravne. Vacsina ludi co pravidelne behava si neda viac ako niekolko km denne.
-
V clanku sa spominaju aj ine tvrdenia, naprk o spalovani tuku. Aky je zdroj tychto tvrdeni?-
Maros, pisete, že "z linku mi nie je uplne jasne, kto vlastne ten vyskum publikoval a recenzoval". Autor je uvedeny uplne na konci clanku, aj s plnou postovou adresou, telefonom, faxom a emailom -- kludne ho mozete kontaktovat. Je nim Dr. Arthur J. Siegel, riaditel interneho oddelenia nemocnice McLean v Massachusetts a asistujuci profesor mediciny na Harvardskej univerzite. Studia bola prvykrat publikovana v American Journal of Cardiology.
-
Maros, pisete, ze mate trochu problem s tym, ze sa tam pise o behu na velmi velke vzdialenost - maratone. A ze je problem, robit na zaklade toho nejake zavery na beh vseobecne. Ale vacsina ludi, co behavaju, behava len niekolko km denne... K tomu len tolko, ze pointa mojho textu je prave v tom, ze nejde o to, AKO DLHO bezime, ale AKO bezime. Este raz a znova tu chcem zdoraznit, ze nie som proti behu ako takemu. To, proti comu som, je dlhodoby, opakovany a monotonny STREDNEMAHOVY, teda aerobny, pohyb -- vratane strednenamahoveho behu, ktoreho typickym prikladom je jogging.
-
Zdrojom tvrdeni o rezime spalovania tuku su rozne od seba nezavisle studie publikovane na webe, napriklad od sportoveho lekara a kardiologa Dr. Al Searsa, staci si ho vyguglit. Na Slovensku o tom pisal Frantisek Sebej v .tyzdni.
-
-
-
-
Nemám žiadny osobný dovod neveriť,
Autor: Nela Svetlá
18.03.2010, 14:48 Link | Reaguj | skryť/zobraziť
nie som žiadny nadšenej vytrvalostných športov. Stačí však mať základné znalosti biochémie a fyziológie, aby človek identifikoval hneď niekoľko omylov: Napríklad, že po výkone sa metabolizmus (či, ako autor tvrdí, "spaľovanie tukov") takmer zastaví. Alebo, že sa "scvrkne srdce". Srdce sa naozaj može pri nedostatku výživy scrvknúť, napríklad v prípade mentálnej anorexie, kde atrofujú svaly a s nimi aj sval srdcový. Naopak, aktívny tréning srcový sval zvočšuje, toto sa dá overiť ľahkým neinvazivným vyšetrením, echokardiografiou - čo to táram, dá sa to overiť ešte jednoduchšie meraním tepovej frekvencie. Ak pravidelne beháte, máte ju nižšiu, čo je dosledok vačšej výkonnosti srdca. Odporúčam prečítať si bazálnu učebnicu fyziológie, nebudeme musieť siahať ani po "najnovších výskumoch" bostonskej univerzity.
-
Takto tento článok je nekorektný z jediného dôvodu a to konkrétne toho že nie je konkrétne určrné o čo sa tu jedná. Trochu mi pripadá že sa snažíte ľudí dezinformovatt a zneistit aby sa neodvažovali dalej športovat. CO sa týka ale behu ako tokého sa mýlite clovek dnešného typu sa 1500 000 živil lovením zveri čiže pravidelne musel vykonávať dost dlhé šprinty je dokázané že ľudia v období paleolitu boli fyzicky najzdatnejší. Čiže beh je pre život nevyhnutný ale musí byť kratší a rýchlejší. Metabolizmus jedinca sa športom upravuje svoju alternatívu na kardio ste neuviedli a poviem vam aj prečo pretože žiadnu nepoznáte. Skúste žiť úplne kardio asketickým životom a stavím sa s vami že ked zmeráme vaše vitálne parametre pred a po budete velmi prekvapení čo viac v odobí merania po už budete mat aj psychickí problémy s búšením srdca a nespvosťou len tak dalej pán filmwalker a podla vsetkého vyplníte význam svojho mena uvidíme vás už iba chodit vo filme pretože vaše telo bude nechopné pohybu alebo už dávno pod zemou.
Copyright © 2007 - 2012 jeToTak.sk. Všetky práva vyhradené. ISSN 1337-8872
Využívame spravodajstvo z databázy ČTK, ktorej obsah je chránený autorským zákonom. Prepis, šírenie, či ďalšie sprístupňovanie tohoto obsahu či jeho častí verejnosti,
a to akýmkoľvek spôsobom je bez predchádzajúceho súhlasu ČTK výslovne zakázané. Copyright (2003) The Associated Press (AP) - všetky práva vyhradené.
Materiály agentury AP nesmú byť ďalej publikované, vysielané, prepisované alebo redistribuované.
Design by MONOGRAM and Maroš Schmidt, Technology by MONOGRAM – TYPO3 Specialist