Dnes je Jozefa a tento článok ma nabáda znovu si pripomenúť - kto bol pre nás Jozef II. Najstarší syn Márie Terézie Habsburskej druhej žene na uhorskom tróne i panovníčke v niekoľkých krajinách v Európe a rímsko- nemeckého cisára Františka Štefana Lotrinského.
Jozef II sa narodil 13. marca 1741 vo Viedni a zomrel 20. februára 1790 (pochovaný je vo Viedni)
Človek, ktorý je fascinujúcou postavou európskych dejín. Intelektuál, ktorý sníval o hrdinských vavrínoch. Ako prvý sa pokúsil priniesť osvietenskú ideu do politickej praxi. V dobe jeho vlády sa zmenil celkový obraz západného sveta. Jozef - povolil slobodu tlače a vyznania, zrušil nevoľníctvo i trest smrti a dal postaviť „všeobecnú nemocnicu“. Na konci života sa dočkal vzbury vo vlastnej ríši a skoro všetky reformy bol nútený odvolať. No povedzte – kto by to už dnes urobil- nebiť jeho asi by sme tu mali ešte stále otroctvo a nevoľníctvo.
Otvoril panovník za 49 rokov svojho života dvere príliš dokorán? Alebo žil o storočie skôr? Jeho životopis vysvetľuje mnohé, ale niečo sa o ňom môžeme len domnievať.
Sotva ktorý panovník v novších európskych dejinách je z pohľadu súčasníkov tak polemickou osobnosťou ako bol cisár Jozef II. Z jednoduchých dôvodov, kým pre jedných sa javil ako veľký liberálny osvietenec a priateľ ľudí - pre druhých bol byrokratický despota a cynický reformátor. Reformátor, ktorý vychádzal z presvedčenia, že...“veľké veci je potrebné vykonať naraz“.
Zatrpknutý panovník, ktorý miloval umenie, vedu i techniku, ale...
Čo bolo príčinou toho, že tento mladík sa začal vo svojich myšlienkach približovať názorom, ktoré v Európe rozširovali slobodomurári a rebeli?
Bola to jeho životná filozofia, ktorá posúvala hranice osvietenstva - a tlela v ňom od útlej mladosti - pričom naberala na intenzite spolu s jeho postavením v monarchii? Alebo sa nechal ovplyvňovať politickými požiadavkami aristokracie? Dá sa povedať, že jedno i druhé.
V tomto neutešenom období napísal Jozef II. slová: „Užívajte si svoje súkromie a nezáviďte kráľom ich šťastie“.
Napriek všetkým rodinným nezhodám Jozef lipol k Márii Terézii prostou a detskou láskou. Usiloval sa o jej chválu ako malé dieťa vo veľkom húfe detí – pri čom si bol vedomí – matkinej veľkej mravnej autority. Len kedy nebola panovníčka a on odsúdený na strastiplnú spoluvládcu – snáď by bol všetko inak. Stále a znova znie jeho nárek: „Prečo nemôžu mať s matkou rovnaký prirodzený vzťah ako iní synovia?“
Dňa 19. novembra 1780 – ochorela Mária Terézia katarom horných dýchacích ciest. Jozef prijal správu o jej zdravotnom stave s obavami. Blížiaca sa smrť matky ho naplnila panikou, ktorá v ňom vyvolávala pocit viny. Tušil, že prichádza hodina pravdy. Za všetky roky mu matka bola navzdory všetkému jediným človekom, ku ktorému si vyvinul pravé ľudské city. V okamihu sa to zredukovalo na umierajúceho človeka, bojujúceho vo veľkej izbe Hofburgu svoj posledný boj. Ronil slzy, ktoré pred svojím okolím nijako neskrýval. Zomierajúca naliehala na svojho najstaršieho syna, aby sa postaral o svojich súrodencov slovami: „Ponechávam ti ich! Buď im otcom!“
Mária Terézia zomrela 29. novembra 1780 okolo deviatej hodiny večer. Jozef jej zatisol oči. Celou ríšou sa ozval umieračik, ktorý oznamoval svetu, že skončila jedna epocha rakúskych a podstate tiež Európskych dejín.
Jozef bol poznačený sklamaniami
Odsúdený k neúspechu, vylúčený z lásky vládnucej v usporiadaných rodinách, s pocitom viny zostal celkom sám v nepriateľskom svete. Poznamenal: „Prestal som byť synom, a to predsa bolo to, čo som ešte pokladal za najlepšie“.
Jeho bolesť bola hlboká a skutočná a jeho okoliu ukázala, aký citlivý a zraniteľný cisár vlastne je. Veril, že svoje city a smútok dokáže prekonať tým, že si predsavzal – byť k sebe ešte prísnejší. Od tejto chvíli slúžil len svoju jedinému ideálu: Práca ako sebazničenie
Život chystá každému človeku bolesť, sklamanie i starosti. Len je otázne ako sa so životnými skúškami vyrovnáva jednotlivec a ako spoločnosť? Výnimkou nebol ani Jozef II., ale vzhľadom k jeho vysokej inteligencii - jeho sklamania a následné frustrácie sa podpísali pod to, že svoj smútok - rozptyľoval prácou pre štát. Čím väčší zármutok nosil v srdci tým viac hľadal „pokánie“ v práci. V spáse sebatrýznenia sa vrhol do dobrodružstva totálnej predstavy svojej monarchie.
Reformný fanatizmus mu prinášal uspokojenie a spôsob i štýl jeho osvietenskej despocie ho viedli k sebazničeniu. Jozefov osobný život sa začínal podobať - životu usilovného mnícha. Sám si naordinoval prísny asketický i sparťanský režim. Nielenže spával na slamníku, ale neraz nočné svetlo v cisárovej pracovni naznačovalo, že pracoval celú noc. Zo zásady nevečeral a vyhýbal sa všetkým zábavám, ktoré sa odohrávali na dvoroch vo Versailles, Londýne, Madride i Petrohrade. Všetko smerovalo k jednému bodu – buď reformy dosiahnu cieľ, alebo všetko zničia - aj jeho. Prišlo takzvané Jozefínske obdobie
Svojrázna šetrnosť rímsko – nemeckého cisára vo Viedni sa čo nevidieť - pre vysokú šľachtu stala škandálom. Pretože sa nikto pre tým nepokúsil uprieť veľkým pánom právo na hromadenie majetku. Napriek tomu, že v jednotlivých kniežatstvách a reholiach hlásali chudobu za cnosť a rozdávanie almužien za kresťanskú povinnosť - zostávalo to vždy v rovine vo vzťahu jednotlivca k Bohu - nikdy nie ako spoločenská povinnosť.
Či sa to Jozefovi páčilo alebo nie – jeho intelekt ho varoval pred sebaklamom, pretože jeho vôľa pretvárať - začínala mať príchuť neúspechu. Zomieral na tuberkulózu a doráňaný na tele i duchu – napísal si epitaf: „ Tu leží Jozef II., ktorý sklamal vo všetkom, čo podnikal.“
Bolo to v noci z 19. na 20. februára 1790 lekári mu ešte dávali utešujúce lieky a ráno si vyžiadal hrnček bujónu a nechal prísť augustiniána. Zahľadel sa na pátrovu bibliu a povedal: „Táto kniha mi už nebude slúžiť. Do tvojich rúk, ó Pane, odovzdávam svojho ducha.“
Inaque.sk
Kamarátky až za hrob
Záhrobie zdá sa neobchádza ani chick-lit. Osamelé dievčatá sa zjavne prestali báť duchov a ich prítomnosť v modernom svete je viac než vítaná. Teda aspoň v ľahkom letnom čítaní najnovšieho románu Sophie Kinselly s názvom Twenties Girl.
Zelenáči
"Len niekoľko statí z knihy od Václava Klausa," odpovedal nový český minister životného prostredia na otázku, či čítal niečo o globálnom otepľovaní. Keby sme na tomto mieste nemali úvodníky, ale aforizmy, spomínaným citátom by sme boli hotoví.
Stredoeurópske osudy
U susedov nie je nikto prorokom, mohli by si spoločne povedať György Faludy a Gregor von Rezzori. V slovenčine zatiaľ totiž nevyšla ani jedna z ich kníh. Zato britské vydavateľstvo Penguin ich zaradilo do najnovšej edície stredoeurópskych klasikov.
Diskusia k článku:
Manifest revolučného asketizmu
-
-
Re: Neokulturní neobolševismus a polidštění láskou a bojem
Autor: Dôvody pre „tvorivú askézu“ vlastne netreba hľadať,
20.03.2010, 12:10 Link | Reaguj | skryť/zobraziť
Taková nesmrtelnost je nanic, aneb Už ani ta Budoucnost není, co bývala
http://www.blisty.cz/aut/2039/art.html
Archeologie popřítomnosti aneb stýskání po budoucnosti
čili Bourne, sovětoidi, Srbové, klóni, robopati, Čtvrtý anděl a spol
http://www.blisty.cz/art/49408.html
ZDE
Neokulturní neobolševismus a polidštění láskou a bojem
-
-
skutočne výstižné, na príjemné jarné doobedie pohladenie na duši... Bělohradského názory sú väčšinou nasledovaniahodné a autor članku má u mna + (a hodnotenie 10 :))
-
Skvele citanie. Vdaka za clanok aj za komentar o Jozefovi. Pohladili dusu, nakopli ma do dalsich bojov -- kracat dalej, nevzdavat to.
-
Re: Re: výborný článok
Autor: je tech slabin mnohem vice
20.03.2010, 12:03 Link | Reaguj | skryť/zobraziť
desatero slabin zapadu, karel dolejsi http://www.blisty.cz/2010/3/1/art51404.html
-
Re: Re: výborný článok
Autor: belohradsky nebo barthes?!!!
20.03.2010, 12:43 Link | Reaguj | skryť/zobraziť
Chceme-li změnit naši sociální realitu nebo se z ní alespoň vymanit, musíme ze všeho nejdříve odvrhnout fantazie, které nás činí součástí této reality. slavoj zizek
v tom to je
Čo urobia angažovaní profesionáli s týmto ľudovým hnutím, úspešnou revolúciou, čo zvrhla doteraz jednoznačnú moc mediálnych vlastníkov a zadávateľov?
ezln a marcos na to prisli davno
http://books.google.cz/books?id=hIJ4n8mbSp4C&dq=%22The+Zapatista+Social+Netwar+in+Mexico%22&printsec=frontcover&source=bn&hl=cs&sa=X&oi=book_result&resnum=4&ct=result#v=onepage&q=&f=false
http://mundoacademico.unb.br/users/rachelmoraes/12368461521702741112141704181.pdf
www.noveslovo.sk/clanok.asp?id=17527&cislo=9/2009
Další důvody pro optimismus nejen vůle jsou nabíledni. Anokratické demokracie a nadstátní a globální megastruktury plodící jim užitečné asociální nepřátele nemohou zvládnout nezmapovatelný Čtvrtý svět, ani ten, který ve své původnosti vstupuje do dějin určujícím způsobem, ani ten který prostupuje 1. a 2. svět, neteritoritoriálně vymezená společenství “nového lidu” a nové senzibility, občanů vlastí bez území, planetární kulturní diaspory, nepolapitelné roje Velkého odmítnutí (swarms of Great refusal) i naddějinná společenství Velkého nepřijetí, rhizomatické sítě prorůstající a prostupující globalizovaný úhor i asfaltovou džungli Pozdního kapitalismu, spirituální nomády, poustevny novohermitů a anonymních NMI (New monastic individuals) zachraňujících, ochraňujících a přenášejících nezpeněžitelné hodnoty odstupované zmírající civilizace skrze monochrónní mezičas, nedědičnou aristokracii bez predikátů a hierarchie, “třídu” nezařaditelných beztřídních, inverzní avantgardu pochodující napříč institucializovaným, třaslavým matrixem korporativní dominance, trvale subversivní subkultury a další a další. Dominantní, deestetizující symbolika části hegemonické kultury doplňující ritualizovaná klišé pokračující, zužitkovatelné i nastavovatelné kultury “vyšší”, má nepostradatelnou funkci s přehlednými výsledky vylučujícími hodnotovou transformaci. Davos elite culture, airport culture, homogenizace, vulgarizace, potřebná návyková agresivita, výchovný katastrofismus, makabrosní projekce doby a zbytkový politický kýč neoliberalistického Disneylandu, přecezený a filtrovaný postmodernismus v lesklém balení pro spotřebitele všech stavů, uzavírají celou epochu. Tragické zástupy moronizovaných klonů nepotřebují být konfrontovány! Rovněž možnosti technokapitalismu i represivního i ideologického aparátu vyhraněného do technofašismu, sledování, manipulace, politického plánování i zobecnělé korupce mají své nepředvídané limity. Navzdory tomu, že i pouhopouhé nynější formy a prostředky manipulace a kontroly, které jsou nám známy, dokonce i ty zcela netechnické, se jeví jako neporazitelné. Nemluvě o těch, které nanejvýše tušíme.
http://en.wikipedia.org/wiki/A_Canticle_for_Leibowitz
The Twilight of American Culture
Berman, Morris. New York: W.W. Norton & Company
-
-
nomen omen
-
Along with currency reform and decontrol of prices, the government also cut tax rates. A young economist named Walter Heller, who was then with the U.S. Office of Military Government in Germany and was later to be the chairman of President John F. Kennedy’s Council of Economic Advisers, described the reforms in a 1949 article. To “remove the repressive effect of extremely high rates,” wrote Heller, “Military Government Law No. 64 cut a wide swath across the [West] German tax system at the time of the currency reform” (p. 218). The corporate income tax rate, which had ranged from 35 percent to 65 percent, was made a flat 50 percent. Although the top rate on individual income remained at 95 percent, it applied only to income above the level of DM250,000 annually. In 1946, by contrast, the Allies had taxed all income above 60,000 reichsmarks (which translated into about DM6,000) at 95 percent. For the median-income German in 1950, with an annual income of a little less than DM2,400, the marginal tax rate was 18 percent. That same person, had he earned the reichsmark equivalent in 1948, would have been in an 85 percent tax bracket.
Along with currency reform and decontrol of prices, the government also cut tax rates. A young economist named Walter Heller, who was then with the U.S. Office of Military Government in Germany and was later to be the chairman of President John F. Kennedy’s Council of Economic Advisers, described the reforms in a 1949 article. To “remove the repressive effect of extremely high rates,” wrote Heller, “Military Government Law No. 64 cut a wide swath across the [West] German tax system at the time of the currency reform” (p. 218). The corporate income tax rate, which had ranged from 35 percent to 65 percent, was made a flat 50 percent. Although the top rate on individual income remained at 95 percent, it applied only to income above the level of DM250,000 annually. In 1946, by contrast, the Allies had taxed all income above 60,000 reichsmarks (which translated into about DM6,000) at 95 percent. For the median-income German in 1950, with an annual income of a little less than DM2,400, the marginal tax rate was 18 percent. That same person, had he earned the reichsmark equivalent in 1948, would have been in an 85 percent tax bracket. -
Co navrhoval Sylvio Gesell? Jeho návrh mířil především na odstranění úroku. Navrhoval systém tzv. kazících se peněz. Praxe mohla být např. takováto: Na konci každého měsíce je potřeba prodloužit platnost bankovek pomocí kolku v hodnotě 1 % z hodnoty bankovky. Znamená to jinými slovy, že pokud dokonce měsíce neutratíte svou stokorunu, zbude vám z ní jen 99 Kč. Lidé a zejména banky tak přestávají být motivovány k zadržování peněz, navíc se za těchto okolností vyplatí půjčovat peníze bez úroku a úroky tak mohou být klidně odstraněny
http://www.zvedavec.org/komentare_3603.htm
Dnes existují i další způsoby řešení daného problému. Je to např. systém místních měn LETS, který řeší alternativním způsobem problém tvorby peněz. Existuje také alternativní systém bankovních služeb obcházející instituci úroků. Spočívá v tom, že si např. půjčíte 200 000 Kč, pak postupně splatíte do peněžního ústavu 300 000 Kč, ale poté zde máte 100 000 Kč pro svou potřebu.
http://video.google.com/videoplay?docid=-686108267122535204#
Líbivější formou je toto téma zpracováno v dokumentu Zeitgeist Addendum, který je s českými titulky k dispozici na serveru youtube.
Přednáška Andrese Clausse:
http://mustwatch.hztz.cz/film/andreas-clauss-o-pen...
Zeitgeist II - Addendum:
http://mustwatch.hztz.cz/film/zeitgeist-2-addendum...
Peníze jako dluh:
http://mustwatch.hztz.cz/film/penize-jako-dluh/
metoda mandrake
Německá centrální banka přiznala,jakým způsobem funguje tvorba peněz a systém centrálního bankovnictví-www.zerohedge.com(german central bank admits that credit is created out of thin air).Systém funguje tak že centrální banka vytvoří peníze ze vzduchu, na úrok je půjčí komerčním bankám a ty je za vyšší úrok úvěrují do ekonomiky(stát,podniky,spotřebitel
http://www.zvedavec.org/nazory-3630.htm
http://video.google.com/videoplay?docid=-686108267122535204&ei=ZS2lS8zOIISWqgKdn_HfCA&q=duch+doby#
-
-
-
Mezisvětí Václava Bělohradského
Autor: jinak oravda
20.03.2010, 11:19 Link | Reaguj | skryť/zobraziť
Mezisvětí Václava Bělohradského aneb Proč nejsem liberálem
http://www.blisty.cz/art/48277.html-
Re:valka resi vsechno
Autor: na lidicky museji bejt flinticky
21.03.2010, 12:48 Link | Reaguj | skryť/zobraziť
http://www.czechfreepress.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1941:usa-pevaeji-zbran-na-diego-garcia-pipravuji-utok-na-iran&catid=60:amerika&Itemid=488
-
-
Arundhati Royová v Outlook India píše, že
gerilová armáda „je téměř výlučně složená z propastně chudých příslušníků kmene, kteří žijí v podmínkách chronického hladu, s jakým se jinak setkáváme jen v subsaharské Africe.
Jsou to lidé, kteří ani po šesti desetiletích indické nezávislosti nemají přístup ke vzdělání, zdravotní péči či ochraně ze strany soudního systému. Jsou to lidé, kteří jsou po desetiletí systematicky sdíráni malými podnikateli a lichváři a jejichž ženy jsou téměř pravidelně znásilňovány policisty a zaměstnanci lesní správy.
Na jejich návratu k něčemu, co alespoň vzdáleně připomíná lidskou důstojnost, mají nemalý podíl maoističtí povstalci, kteří s nimi žijí, pracují a bok po boku bojují už několik desetiletí.
Pokud příslušníci kmene vzali do ruky zbraň, učinili tak pouze proto, že vláda, od které se jim v minulosti dostalo jen násilí a lhostejnosti, je nyní chce připravit dokonce i o to poslední, co jim ještě zbývá - o jejich zemi.
Jsou přesvědčeni, že když ji nebudou bránit, budou zničeni. Jejich otrhaná, podvyživená armáda, jejíž většina bojovníků nikdy v životě neviděla vlak nebo autobus či dokonce ani malé město, bojuje za zachování holé existence."
Indický premiér označil povstání za „největší vnitrostátní bezpečnostní hrozbu"; mainstreamová media ho líčí jako extrémistický odpor vůči pokroku a jsou plné zpráv o „rudém terorismu", který nahrazuje zvěsti o „islámském terorismu". Není divu, že vláda reaguje rozsáhlými vojenskými operacemi proti „maoistickým základnám" v pralesích centrální Indie. A není pochyb o tom, že se obě strany v této brutální válce dopouštějí násilí v míře odpovídající tomu, jak radikální je maoistická „lidová pravda".
Avšak bez ohledu na to, jak dalece se toto násilí rozchází s naším liberálním vkusem, nemáme právo ho odsuzovat. Proč? Protože jejich postavení přesně odpovídá postavení hegelovských rabů:
naxalističtí povstalci v Indii jsou hladovějícím domorodým národem, jemuž je odpírána minimální míra důstojného života a který bojuje za holé přežití. Kde je tady Cameronův film? Nikde! V Uríse nemají domorodé princezny, které čekají na bílé hrdiny, aby je svedly, a ti pak zachránili jejich národ. Jsou zde jen maoisté, kteří mobilizují hladovějící farmáře. Film nás tedy dovoluje praktikovat standardní ideologickou selekci: můžeme sympatizovat s idealizovanými domorodci a současně odvracet pohled od jejich reálného boje. Titíž lidé, kteří se zalíbením sledují film a obdivují jeho domorodé bojovníky by s největší pravděpodobností na naxalitské povstalce shlíželi s neskrývaným opovržením jako na teroristické hrdlořezy. Skutečným avatarem je tedy samotný Avatar - film, jenž nahrazuje realitu.
http://www.czechfreepress.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1950:slavoj-iek-hollywoodsky-marxismus-avatar-jako-epicka-vyprava-za-sexem&catid=107:tema-tydne&Itemid=446-
Zajímavý je i globální pohled na vládní zadlužení. Na první místě bychom sice nalezli Zimbabwe, ale na druhé místě je Japonsko. Na prvních místech se spíše vyskytují vyspělé než rozvojové země. Naopak do konce tabulky (a tedy mezi země s nejnižším vládní dluhem) patří např. Irán, Rusko, Čína či Venezuela.
http://www.blisty.cz/2010/3/19/art51667.html-
Bylo by chybou chápat Řecko jen jako příklad nezodpovědného hospodaření. Řecko je varujícím příkladem i pro ČR: kam až může dojít klientelismus, napojení hlavních politických stran na byznys, neschopnost vybírat daně spolu s nevhodnou strukturou ekonomiky. Demonstruje ale také sílu globální spekulace, limity politiky „vnějšího“ růstu i (ne) ochoty se razantněji postavit spekulantům. V blízké budoucnosti pak zřejmě odhalí skutečnou životaschopnost Eurozóny i celé EŘecko v dluhové pasti a dopady na eurozónu
Ilona Švihlíková
http://www.blisty.cz/2010/3/19/art51667.htmlvropské Unie.-
http://www.youtube.com/watch?v=o2RQWpgEjBQ&feature=related
-
navrh pana s.
Autor: http://www.blisty.cz/art/49607.html
24.03.2010, 01:27 Link | Reaguj | skryť/zobraziť
Německo – náš vzor?
Ilona Švihlíková
„Chceme jen pomoci své zemi, na kterou přišly špatné časy. Když se jí vedlo dobře, zbohatli jsme. Přišel čas za to zaplatit - a je to tak v pořádku."
Během týdne se objevily hned dvě zajímavé události týkající se Německa: skupina bohatých Němců sestavila apel, ve kterém požaduje placení vyšších daní, a zároveň byla do úřadu kancléřky podruhé uvedena Angela Merkelová, pod jejímž vedením se černo-žlutá koalice CDU/CSU a FDP zavázala k rekordně vysokým daňovým škrtům.„Více než dvacet boháčů požaduje zavedení daně z majetku.“
Současná finanční a hospodářská krize povede ke zvýšení nezaměstnanosti, chudoby a sociální nerovnosti. Tato krize je výsledek neoliberální politiky, která vsadila na deregulaci trhů a globalizovanému kapitalismu nedala žádná sociální či ekologická omezení.
Krizí se nabízí šance přejít k jiné hospodářské a společenské politice. Cesta z krize musí být dlážděna masivními budoucími investicemi do ekologie, vzdělání a sociální spravedlnosti.
My, kteří jsme se dostali k majetku dědictvím, prací, úspěšným podnikáním nebo kapitálovou investicí, požadujeme, aby se všichni majetní podíleli na nákladech zmírnění krize a na budoucím investičním programu. Na lidi s majetkem přesahujícím 500 000 Euro musí na dobu dvou let být uvalena povinnost majetkové daně ve výši 5%. Tato by měla být poté převedena do řádné majetkové daně minimálně ve výši 1%.
Miliardy z daní obsažené v konjukturních programech financují příliš málo udržitelné investice, místo toho subvencují nový nákup neekologických aut či výstavbu silnic. Majetková daň by naproti tomu měla cíleně směřovat do ekologické přestavby společnosti, do personálu ve vzdělávacích, zdravotních a pečovatelských zařízeních a také do zvýšení transferových příjmů.
Abychom zabránili obejití této daně daňovými úniky, musí být zákonem evidovány peněžní toky v daňových oázách a být podrobeny této dani. Německé finanční úřady musejí získat více pravomocí k ukládání sankcí vůči osobám a firmám, které provozují obchodní vztahy s daňovými oázami.
Mimoto požadujeme regulativní opatření, kterými bychom v budoucnosti zabránili krizím vznikajícím kvůli spekulaci a pomocí kterých by společenské bohatství – také na mezinárodní úrovni – mohlo být spravedlivě rozdělováno.-
The Well-Oiled Revolution of Hugo Chavez
http://www.youtube.com/watch?v=o2RQWpgEjBQ&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=2BzzdeQtrIY
http://www.youtube.com/watch?v=6alYwkZ4z9k
http://www.youtube.com/watch?v=Id--ZFtjR5c
-
-
-
-
-
Videonázor
Copyright © 2007 - 2010 jeToTak.sk. Všetky práva vyhradené. ISSN 1337-8872
Využívame spravodajstvo z databázy ČTK, ktorej obsah je chránený autorským zákonom. Prepis, šírenie, či ďalšie sprístupňovanie tohoto obsahu či jeho častí verejnosti,
a to akýmkoľvek spôsobom je bez predchádzajúceho súhlasu ČTK výslovne zakázané. Copyright (2003) The Associated Press (AP) - všetky práva vyhradené.
Materiály agentury AP nesmú byť ďalej publikované, vysielané, prepisované alebo redistribuované.
Design by MONOGRAM and Maroš Schmidt, Technology by MONOGRAM – TYPO3 Specialist