JeToTak.sk - úvodná stránka

Výber z blogov

Eurozóna – menšia a menej demokratická

Každým dňom Európska únia nalieha čoraz nástojčivejšie na grécku vládu a parlament, aby prijali ešte drastickejšie úsporné ...

[Joachim Becker]

YANIS VAROUFAKIS: Spravodajstvo o kríze eurozóny – Lekcie z gréckeho frontu

Krach z 1929 a následná Veľká hospodárska kríza nás mali naučiť dôležitú vec: že kaskádovitý pád ako súkromných, tak verejných ...

[Kriteko]

Diskusia k článku:

Slovákom, Slovenkám a papalášom

  • Zwangskapitalisierung

    Autor: Handelsblatt

    20.07.2009, 16:21 Link | Reaguj | skryť/zobraziť

    "Der Konjunkturchef des Münchner-Ifo-Instituts, Kai Carstensen, nannte es einen grundsätzlich richtigen Weg, sich mit Nachdruck der Rekapitalisierung der Banken zu widmen. „Man sollte sich schnell ans Werk machen“, sagte er im Gespräch mit Handelsblatt.com. Ähnlich äußerten sich der Präsident des Deutschen Instituts für Wirtschaftsforschung (DIW), Klaus Zimmermann, und der Direktor des gewerkschaftsnahen Instituts für Makroökonomie und Konjunkturforschung, Gustav Horn. „Das wäre genau die richtige Maßnahme“, sagte Horn. „Erstens würde auf diese Weise die Möglichkeit der Banken erhöht, Geld zu verleihen“, erklärte der Ökonom im Gespräch mit Handelsblatt.com. Der Bund hätte zudem Einfluss auf die Geschäftspolitik und könne sie zur Kreditvergabe zwingen. „Drittens könnte er die Banken von einer Rückkehr zu ihren früheren gefährlichen Geschäftspraktiken abhalten.“

    Bundeskanzlerin Angela Merkel (CDU) und Finanzminister Peer Steinbrück (SPD) hatten solche Zwangshilfen bisher stets abgelehnt und auf freiwillige Lösungen gesetzt. Nach übereinstimmenden Analysen des Kanzleramts, des Wirtschaftsministeriums und des Finanzministeriums steht die gesamte deutsche Wirtschaft aber mittlerweile vor der Gefahr, dass ihre Finanzierungsquellen versiegen, berichtet die Zeitung, ohne konkrete Quellen zu nennen.

    Daraufhin kam prompt ein Dementi. „Die Bundesregierung denkt nicht über eine Zwangskapitalisierung der Banken nach“, sagte eine Sprecherin des Finanzministeriums. Allerdings hatte sich das Anfang des Monats noch anders angehört."
    http://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/oekonomen-raten-zu-zwangseinstieg-bei-banken;2434596

  • Ospravedlnenie

    Autor: redakcia

    20.07.2009, 16:31 Link | Reaguj | skryť/zobraziť

    Z dôvodu publikovania v printovom médiu bude článok "Nie v našom mene!" uverejnený na JTT-LMD vo štvrtok.
    Čitateľom sa

  • trochu offtopic - cirkvi a civilizacna kriza

    Autor: urcite nie Sokol

    20.07.2009, 16:32 Link | Reaguj | skryť/zobraziť

    Seminář Pravoslavné akademie Vilémov, Brno, 11.6.2009

    Jaké perspektivy nabízí současná civilizační krize?

    ...........Smyslem hospodaření je zajistit životní potřeby lidí..... Tato funkce je také základním kritériem úspěšnosti ekonomiky. Produktivita a efektivnost jsou měřítka druhořadá. Současná kapitalistická ekonomika je v mnoha oblastech výroby vysoce produktivní a efektivní, ještě efektivnější je ovšem v koncentraci bohatství a moci. Naopak žalostně selhává v tom základním: sloužit dobrému životu a spravedlivému soužití všech. Svět nikdy nezažil tak propastné rozdíly mezi bohatými a chudými a to v situaci, kdy by bylo možné zajistit důstojný život pro všechny. K soustavnému zbídačování a ožebračování rozvojových zemí, které bohatým zemím slouží především jako zdroj laciných surovin a laciné práce, dochází už po staletí. Dnes k tomu přistupuje devastace a vykolejení celého ekosystému Země a v době krize i zhoršování kvality života i v nejbohatších zemích. Limity současné civilizace jsou stále zřetelnější a potřeba alternativ narůstá.

    ............Dluhová krize postihla v sedmdesátých letech velkou část rozvojových zemí. Zvýšení úrokových sazeb, úroky z úroků, snižování světových cen surovin, zvýšení cen ropy a další okolnosti vedly k tomu, že se desítky zemí dostaly do lichvářské dluhové spirály a nemají šanci se z této pasti dostat vlastními silami. Oplátkou za určité úlevy a částečná odpuštění dluhů byly tyto země nuceny přijmout neoliberální reformy: liberalizaci trhů, privatizaci, deregulaci a snížení sociálních výdajů, což vedlo u mnoha zemí k prudkému zhoršení situace většiny obyvatel a ničení přírody i ke zvýšení závislosti těchto zemí na rozmarech světových trhů a zájmech věřitelských států. Podobný model byl po roce 1989 uplatněn i u postsocialistických zemí východního bloku – se stejnými dopady zejména u řady postsovětských republik. Některé ani po 20 letech znovu nedosáhly životní úrovně roku 1989 a řada z nich je neřešitelně zadlužena. Ale i některé členské země Evropské unie jsou v důsledku neoliberálních reforem vysoce zadlužené a některé prakticky krachují už dnes ( Maďarsko, Lotyšsko).
    Jak známo nejvíce zadluženou zemí světa jsou ovšem Spojené státy. Podle některých analytiků (např. Gerard Celente http://www.trendsresearch.com; nebo www.leap2020.eu) dojde v letošním roce ke kolapsu ekonomiky ve Spojených státech s odpovídajícími následky pro celý svět. Ale i kdyby se podařilo zabránit nejhoršímu, pokud se neodstraní příčiny, které k této krizi vedly, přijde pravděpodobně brzy další, ještě ničivější.
    Stále naléhavěji se proto jeví potřeba skutečné civilizační proměny směrem k od boje ke spolupráci, od drancování zdrojů k udržitelnosti, od mít k být. Některé žádoucí a stále více nezbytné změny lze naznačit následujícími polaritami:
     konkurence - spolupráce
     individualismus – solidarita
     násilné – nenásilné řešení konfliktů
     vykořisťování přírody – udržitelné čerpání obnovitelných zdrojů
     hierarchický – participativní
     exkluzivní – inkluzívní (pro všechny)
     konzum - tvořivost

    Vůbec není jisté, zda se taková proměna podaří alespoň v takové míře, aby lidstvo přežilo. Ale není zřejmě žádný naléhavější úkol a každý a každá a společně se na něm můžeme nějakým způsobem podílet. K tomu často musíme nejdříve překonat vnitřní překážky, ochrnutí, způsobené manipulací a kolonizací našich myslí, na které soustavně pracují většinová média a vzdělávací instituce poplatné establishmentu. Systém, ve kterém dvě stě nejbohatších jedinců vlastní větší majetek než nejchudší polovina lidstva (údaj ze zprávy UNDP za rok 2007) nejde udržet jenom násilím – ať už přímým nebo strukturálním. K udržení nadvlády je třeba rozšířit víru v bludy a ty jsou především dva:
    1. Neexistují alternativy. Neblaze proslulé heslo Margaret Thatcherové: There is no alternative (TINA) znamená, že uspořádání světa, které máme, je nejlepší z možných a odpovídá lidské přirozenosti, která je sobecká. Nejlepší je nechat věcem volný průběh – a boj všech proti všem nakonec povede k prosazení těch nejlepších. Plně člověkem je jen vlastník disponující majetkem a schopný uzavírat smlouvy. Na slabých a neschopných nezáleží, mají co zaslouží. Měřítkem všeho jsou peníze jako absolutní symbol úspěchu . Absurdní ale nikoliv nové je, že takovýhle pohled na svět často přijímají i ti, kdo jsou jeho oběťmi. Jak to trefně vyjádřil na svých stránkách Ivan Štampach v komentáři k vajíčkovým útokům na shromáždění sociální demokracie při české volební kampani pro evropský parlament: ” jsou to chudí a hloupí pouliční bojovníci za svobodu chytrých bohatých bohatnout ještě víc” . Proti tomu stojí heslo Světového sociálního fóra: Jiný svět je možný a je také nutný.
    2. Druhý blud říká: I kdyby nějaké alternativy byly, nic nezmůžeme, protože ti nahoře si to stejně udělají podle svého. Rezignace, pocit bezmoci, otupělost nebo frustrace, bezmocný vztek, agrese, hledání obětních beránků. To jsou nebezpečné nálady, které se šíří v naší společnosti i jinde a hrozivě připomínají dobu nastupujícího fašismu před osmdesáti lety. Překonat pocity bezmoci znamená najít konstruktivní způsoby, jak zkáze a rezignaci čelit.

    Naše odpovědnost
    Jean Ziegler, sociolog, který byl donedávna zvláštním zpravodajem OSN pro právo na potravu, v rozhovoru pro katolický časopis Publik Forum uvedl: ´U Franze Kafky se nachází podivná věta: ”Daleko, daleko od tebe se dějí dějiny světa, světové dějiny tvé duše.” To znamená, hanba, která postihne nějakého člověka kdekoli na světě, zranění nebo zničení jeho lidskosti, je zároveň zraněním nebo zničením lidskosti ve mně. Neexistuje pro nás žádné štěstí, pro nikoho z nás, dokonce ani politická stabilita, dokud takové zraňování a ničení lidskosti připouštíme. Evropské válečné flotily a armády jsou samozřejmě schopné ochránit pevnost Evropa před kostrami z Afriky, i kdyby se snažily přijít na naše hranice po statisících. Evropa se jim násilím dokáže ubránit. To ale za velmi krátký čas zničí naše vlastní hodnoty uvnitř pevnosti.´
    Za klíčové slovo toho citátu považuji Zieglerovo ”připouštíme”.
    Lidskosti nás zbavuje, když bez odporu připouštíme naprosto obscénní nerovnost rozdělení bohatství světa.
    Lidskosti nás zbavuje, když bez odporu připouštíme každodenní umírání zoufalých uprchlíků před hladem, válkou a ekologickými katastrofami ve vlnách moří kolem pevnosti Evropa.
    Lidskosti nás zbavuje, když bez odporu připouštíme kácení deštných pralesů, aby se na vymýcených plochách pěstovaly energetické plodiny, určené pro individuální automobilovou dopravu. Množství kukuřice, z kterého se vyrobí dost etanolu na natankování plné nádrže, by uspokojilo kalorickou potřebu jednoho člověka na rok.
    Lidskosti nás zbavuje, když bez odporu připouštíme vylučování, zbídačování a kriminalizaci Romů v České republice. Atd. atd.
    Dostupnost informací a propojení světa nesmírně rozšířilo oblast naší odpovědnosti. Boží otázka “Kde je tvůj bratr a kde je tvá sestra?” zahrnuje dnes daleko více lidí, jejichž život se nás týká, je propojen s tím naším, přestože naše individuální možnosti nějak podobu takových vztahů ovlivnit jsou téměř nulové. Znalost souvislostí ekosystémů nás děsí střídavě táním ledovců, mýcením pralesů, desertifikací a desítkami dalších procesů, které se odehrávají většinou někde jinde, ale i my je ovlivňujeme, i na nás mají dopady. Jak v takové komplexní situaci pracovat pro změny v žádoucím směru? Pro pokoj, spravedlnost, uchování stvoření? Jaká je naše odpovědnost?

    .......tam kde jsme spoluodpovědní za probíhající procesy a za struktury, které nespravedlivým způsobem distribuují bohatství a moc – obvykle není možné odpovědnost definovat kauzálně. Taková odpovědnost je zaměřená do budoucnosti, je založená na sociálních vztazích a lze jí dostát jedině pomocí kolektivního jednání. Přitom platí, že ”všichni aktéři, kteří se svým jednáním podílejí na strukturálních procesech, jež vytvářejí nespravedlnost, mají závazky odpovědnosti usilovat o nápravu daných nespravedlností” V poslední instanci jde o odpovědnost politickou. Všichni se na takových procesech podílíme, nejen svým explicitně politickým jednáním ale také např. jako spotřebitelé. Velká část oblečení, spotřebního zboží i potravin, které konzumujeme je vyrobena za nespravedlivých podmínek a způsobem, který ohrožuje životní prostředí. Přitom globální řetězce výroby, obchodu a spotřeby jsou tak komplikované a nepřehledné, že nelze dost dobře najít mezi tisíci dodavateli jedné velké značkové firmy těch několik osob, které jsou odpovědné. Lze ovšem najít oběti – ti, kdo svou prací vytvářejí reálné hodnoty a přitom z nich dostanou ten nejmenší podíl – obvykle jen pár procent konečné ceny výrobku a pracují za nelidských podmínek. Lze najít také ty, kdo z takového systému profitují – to jsou jednak nadnárodní koncerny, resp. jejich akcionáři, kteří si přivlastňují největší část zisků a přitom se ještě obratně vyhýbají jejich zdanění, ale jsme to také my, spotřebitelé, kteří dostávají širokou nabídku levného zboží.
    Ještě jeden citát: ”Osoby, které z daných strukturálních nespravedlnosti poměrně profitují, mají zvláštní a větší odpovědnost podílet se na organizování snah o nápravu. A to nikoli proto, že by byly vinny, nýbrž proto, že jsou schopny přizpůsobit se změně podmínek, aniž by nějak vážně trpěly a strádaly.” Podobně platí, že větší odpovědnost nese ten nebo ta, kdo má větší prostor pro jednání a větší moc. Odpovědnost založená na sociálních vztazích znamená sdílení odpovědnosti mezi všemi aktéry, všemi zainteresovanými (stakeholdery). To znamená, že zahrnuje i oběti nespravedlivého jednání, které mají odpovědnost zasazovat se o vlastní práva. V rámci společného úsilí o nápravu dochází samozřejmě i ke středu zájmů a konfliktům mezi jednotlivými aktéry a je třeba společně vytvářet demokratické postupy řešení konfliktů a hledání konsensu..............

    Role církví

    Církve by nesporně měly být při ochraně lidské důstojnosti, práva na život a péči o stvoření být velmi aktivní – v řadě oblastí světa tomu tak je a církve často do kolektivních zápasů vstupují nebo je přímo iniciují (mezinárodní kampaň za oddlužení chudých zemí Jubilee, systém Fair Trade, pedagogika utlačených, mírové aktivity atd. atd.). Odpovědnost křesťanů a jejich církevních organizací je zvlášť velká. Vychází jednak z vlastní tradice: ze samotné podstaty křesťanské víry, která se realizuje v lásce k bližním, ze správcovské role vůči stvoření, z knih Smlouvy , které formulují pravidla spravedlivého soužití. Ale další díl odpovědnosti je dán tím, že křesťané tvoří největší síť vůbec a mají velký vliv. Ke kristovské víře se hlásí stovky milionů těch nejchudších, ale také představitelé vrcholné moci a bohatství. Je to dilema pokonstantinské církve, které se dosud nepodařilo uspokojivě překonat. Takže nakonec i v rámci církve stojíme často před rozhodováním, jestli pochopíme svou křesťanskou odpovědnost jako nutnost solidarity s chudými a péče o přírodu, nebo jestli se necháme fascinovat mocí. Paradoxně tak dochází k různým spojenectvím přes hranice, kdy se spojují lidé dobré vůle v solidaritě a v naději. Ale to by asi čtenáře Bible nemělo překvapovat. V českém prostředí se problémy, o kterých mluvíme ještě vůbec nedostaly na pořád jednání, což prakticky znamená podporu stávajícího neutěšeného stavu.
    Jiří Silný, červen 2009

  • mladez sa urcite zmobilizuje...

    Autor: gloch

    20.07.2009, 17:46 Link | Reaguj | skryť/zobraziť

    ...a to doslova...pobali si lodne kufre a hajde prec...kolko mladych sme Zapadu odovzdali za posledne 2 dekady? Kolko % slovenskej mladej generacie je za hranicami? 30-40%? Viac? Sleduje to vobec niekto? Ci netreba? Ten exodus za Uhorska a 1. republiky nas tak oslovil, ze si ho uzivame aj dnes?

    • Re: mladez sa urcite zmobilizuje...

      Autor: hobbit

      24.07.2009, 01:10 Link | Reaguj | skryť/zobraziť

      ale kam? ked je kriza vsade...

      • Re: Re: mladez sa urcite zmobilizuje...

        Autor: PeterS

        26.07.2009, 01:42 Link | Reaguj | skryť/zobraziť

        Do Ciny, HDP im stale utesene rastie. :)

  • Kniha "Demokracia je principiálny omyl"

    Autor: dobry

    21.07.2011, 21:06 Link | Reaguj | skryť/zobraziť

    Demokracia je principiálny omyl
    Viem, že neveríte vlastným očiam, ako som aj ja neveril, keď som dostal túto knihu do rúk. Autor knihy Pavol Peter Kysucký tvrdí, že demokracia je degeneratívny systém a produkuje z dlhodobého hľadiska len zlo rovnako ako aj socializmus, ktorý všetci dobre poznáme. Autor obhajuje tržnú ekonomiku, ale tvrdí, že demokraciu (systém štátneho zriadenia) vymysleli a udržujú pri fungovaní vrstvy zlodejov a mafiánov, ktorí si vymysleli dobrý politický systém, za ktorým sa môžu skryť a za nič neručia. Však všetci vieme, že už Kaliňák, posledný minister vnútra tvrdil v televízii, že ich SMER je dobre fungujúca s.r.o. Je to jasné, SMER neručí za nič, je s ručením obmedzeným a je to dobre zarábajúca firma, zarábajúca peniaze z korupcie. Po každých voľbách nastúpia noví politici, podľa autora knihy noví zlodeji a nič sa nielenže nemení, ale zákonite sa musí zhoršovať. Hlavne v knihe sa tvrdí, že s demokratickým systémom sa nedá nič urobiť, pretože medzi absolútne bezcharakterných demagógov a zlodejov a mafiánov sa ľudia s charakterom nedostanú. Teda, čím je demokracia rozvinutejšia, tým menšia šanca na to, že tam budú aj charakterní politici. Nemôžu vydržať medzi zlodejmi. Súčasne som bol prekvapený, že rovnaké názory, že demokracia je zlodejský systém sú známe už viac ako 70 rokov od amerických teoretických ekonómov ao sú Ludwig von Mises, Murray N. Rothbard, ale aj nemecký ekonóm Hans Hermann Hoppe. V knihe na konci sa cituje nemecký ekonóm Hans Hermann Hope, ktorý tvrdí, že tým, že demokratickí politici nie sú za nič zodpovední, tak v skutočnosti ani nikdy neriešia žiadne problémy, o ktorých by aj vedeli, pretože z princípu fungovania demokratických vlád, kedy sú pri moci obmedzený čas, len možno jedno volebné obdobie, tak chcú nakradnúť čo najviac. A po nás potopa. Okamžite som si kúpil aj knihu od tohto nemeckého ekonóma a je to tam jasne popísané ešte ostrejšie. Tržná ekonomika s tým nemá nič spoločného. Naopak demokracia deformuje tržné prostredie a spôsobuje mu veľké škody. Ako hovorím, prečítajte si najskôr túto knihu a potom doporučujem kúpiť aj knihu od Hoppeho „Demokracie, anarchie a omyly ekonomie“, vyšla v nakladateľstve Liberární institut, Praha. Hoppeho kniha je v niektorých častiach dosť teoretická a kto nerozumie ekonomike, asi tým teoretickým dôkazom nebude rozumieť. P. P. Kysucký navrhuje aj riešenie, ktoré ekonomickí teoretici podľa mňa nenašli. Autor v knihe „Demokracia je principiálny omyl“ navrhuje nový štátny systém, ktorý sa má v budúcnosti presadiť proti súčasnému demokratickému. Súčasný systém štátneho zriadenia s tržnou ekonomikou v Číne mi to trochu pripomína. Mne sa to celkom pozdáva: Knihu je možné kúpiť v niektorých kníhkupectvách alebo priamo cez www.negativa.sk . Ale kniha nie je len o demokracii. Je to podstatne zaujímavejšie. Je tam toho veľa. Napíšte mi Váš názor na tieto knihy, ak si ich prečítate.

Videonázor

Robo Mihály - Reťazou na parlament vačší format, videoarchív


Fotoreport

Výstava v átriu

Čoskoro otvoríme našu fotogalériu.

Occupy Wall Street
Occupy Wall Street 5 Occupy Wall Street 4 Occupy Wall Street 3 Occupy Wall Street 2 Occupy Wall Street 1
Kreacionistické múzeum Petersburg (5) Kreacionistické múzeum Petersburg (4) Kreacionistické múzeum Petersburg (3) Kreacionistické múzeum Petersburg (2) Kreacionistické múzeum Petersburg (1)

Copyright © 2007 - 2012 jeToTak.sk. Všetky práva vyhradené. ISSN 1337-8872

Využívame spravodajstvo z databázy ČTK, ktorej obsah je chránený autorským zákonom. Prepis, šírenie, či ďalšie sprístupňovanie tohoto obsahu či jeho častí verejnosti,
a to akýmkoľvek spôsobom je bez predchádzajúceho súhlasu ČTK výslovne zakázané. Copyright (2003) The Associated Press (AP) - všetky práva vyhradené.
Materiály agentury AP nesmú byť ďalej publikované, vysielané, prepisované alebo redistribuované.

Design by MONOGRAM and Maroš Schmidt, Technology by MONOGRAM – TYPO3 Specialist